Ukrajina zima 2004

Termín: 27.2.-7.3.2004
Cestovka: Alpina
Doprava: autobus
Počet účastníků: 20
Počet fotek: 451 z toho publikovaných 366

Rád bych tady napsal pár svých vzpomínek. Nedělám si v žádném případě nárok na úplný podrobný popis, spíš tak co mě zaujalo a tak.. Program zájezdu, jak ho prezentovala cestovka, jsem si dovolil šlohnout z jejich stránek, protože se bojím, že když udělám link, tak za chvilku udělají aktualizaci a nebude fungovat. Jedinnou úpravu, co jsem tam udělal bylo, že jsem zrušil to jejich nesmyslné javascriptové načítadlo ostatních rámů a počítadlo přístupů

Ubytování:

První tři noci v Jablonici. Bydleli jsme v „rodinném penzionu“. A měli jsme ho jenom pro sebe. Pokoje byly třílůžkáče (vyfásli jsme protekční se 4 postelema, ale bydleli jsme tam sami dva). Bylo tam krásně teplo. Výtku bych měl jenom k tomu, že tam nebyla žádná elektrická zásuvka (člověk musel vypnout topení aby si nabyl baterky do foťáku), potom mě tam trochu chyběla nějaká skříň a u kulečníku jsou hrozně malý díry.. Záchod tam je splachovací (polstrovaný prkýnko). Teplá voda ve sprše.

Zbytek v turbáze Dragobrat. To zní hrůzostrašně zvláště když je cestovka v propozicích uvádí:
!!! Důležité upozornění: horská chata Dragobrat je dřevěná stavba a je zde přísně zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm, včetně kouření. Vařit na plynových a benzinových vařičích lze jedině venku. !!!
No je mě po tom samozřejmě houby, ale proč proboha vařit na vařičích? Takže uvedeme vše na pravou míru . Troufnul bych si tvrdit, že podle našich měřítek jde o standardní horský hotel. Pokoje po třech (zase sme měli protekčně jednu postel volnou..). Některé měly i svoji koupelnu se záchodem. V jídelně se dalo koupit pivo (za 2.5 HR) a tak.. Teplá voda tekla skoro furt. Výtku bych měl snad zase k chybějící skříni.. Ale jinak fakt pohodový ubytování..

Polopenze:

V ceně zájezdu byla polopenze a ta si zaslouží speciální komentář. Obecně se dá říct, že ke každé snídani byla i sytá polívka a vegetarián by při této výživě chcípnul hlady (nebo se vyléčil . I pro člověka držícího štíhlou línii by tato strava příliš nebyla. Ale hodilo by se to rozepsat.
V Jablonici nám tedy jídlo moc nesedlo. Už první „zabíjácká“ večeře při příjezdu stála za to. Boršč, kde vařené zelí smrdělo na kilometr daleko a párek s bramborou a rajčetem v petroleju.. Brrr. Ke snídani kašička po ránu docela sedla.. Zato další den snídaně, kde těstoviny plavaly v oleji, to bylo ráno, co už bych opakovat nemusel.. Když jsme u toho, vařený zelí mě cítím ještě dneska.. Na druhou stranu Eliška upekla koláč a vyprosila recept na rajčata..
Na Dragobratu vařili výrazně lépe. Je fakt, že taky olejem nešetřili, ale buď jsme si už zvykli, nebo.. no prostě mě tam chutnalo. I když karbenátek s pohankovou kaší bych si doma ke snídani asi nedal. Mimo jiné mě zaujali pelmeně.

Koliby:

Zajímavý poznatek v kolibách se netopí!!! Takže je nutný se na výpravu do hospody pořádně obléci. Když jsme chodili na oběd do horní koliby na Dragobratu (výborný boršč za 5 HR s masem skoro bez zelí a šašlík za 13 HR – dva se bohatě najedli), tak jsem si pravidelně bral ještě jednu mikinu jenom do hospody . Když si člověk chtěl dát pivo, tak bylo nutný si k němu objednat vodku na zahřátí rukou aby člověk udržel flašku. Jinak majitel horní hospody byl dříve v Česku a chtěl si s náma povídat (česky) a odmítal si něco dát.

Ukrajinci:

Na mladé krásné Ukrajinky se neusmívat! Když vám úsměv vrátí, tak v něm září aspoň jeden zlatý zub vepředu! Bude mě to asi dlouho strašit. U chlapů jsem si toho nevšimnul, ale Jinrda říkala, že to bylo to samý.. Jinak obavy, že vás přepadnou, okradou, nejsou namístě. V Užgorodě pár cigánků somrovalo (i jedna stará cigánka s odhalenou chlupatou hrudí – brr další noční můra, máte kliku, že jsem nenašel odvahu ju zvěčnit..), ale jinak docela vpohodě..

Celníci:

Největší potíže dělali Slováci na cestě tam. Možná měli hlášku.. nevím. Každopádně tam pobíhal pes, otevíralo se plno batohů, prohlíželi cigarety.. Na Slovensko-Ukrajinské hranici to sice chvíli trvalo, ale žádný velký blbnoutí nebylo ani v jednom směru. Jo ještě mě zaujalo, že nás ve 3 ráno při zpátečce zastavila u Žiliny colná stráž a taky po něčem šli.. Je to přece jen „policejny štát“. Já jsem ale u toho docela spal, tak kdyžtak někdo upřesněte..

Mobilní telefony:

Jako člověk „nepostradatelný “ jsem musel zaměstnavateli slíbit, že sebou vezmu tamagočiho. A samozřejmě jako člověk zodpovědný jsem se jal zjistit stav signálu ve dané lokalitě. Odpověď z Alpiny byla výstižná, leč nepravdivá: „Signal temer vubec neni!“. Takže to uvedu na pravou míru. Signál je, jak na Dragobratu, tak v Jablonici.. Když jsme udělali běžkařský výlet po okolí Jablonice, tak se dali najít místa kde nebyl, ale takové jsou i v Beskydech.. Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak Errortel funguje bez problémů, ale t-mobil podle všeho má Ukrajinu zařazenou mimo Evropu (to by mě zajímalo co by pánové z firmy říkali na fotky středu Evropy) a je nutný mít aktivován roaming pro svět (pro neplatiče za složení zálohy 5.000,– aspoň tak to vyznělo z SMSky infolinky . Zajímavý bylo, že ani SMS z Česka z některých t-mobilů nechodili.. Takže švíca dělala SMSkové orgie přes můj mobil.. Jak je to s Oskarem nevím, jestli někdo měl, doplňte v komentáři..

A to hlavní kvůli čemu jsme tam jeli – Blbnutí na sněhu:

Jablonica: je docela nízko. Když jsme tam přijeli, tak tam moc sněhu nebylo. Naštěstí přes noc 15 cm připadlo. Protože se nám to zdálo, jako dobrej nápad, tak jsme to jeli oběhnout na běžkách.. Vlek jsme zkusili jednu kotvu. Nic moc. Co mě zaujalo, Ukrajinci neznají běžky! Před bufetem si dva dědouškové prohlíželi lyže, vázání, boty no koukali na nás jak zjara.. Když jsem potom kupoval lístky na vlek, tak paní pronesla „Tykyje lyže?“. No jinak na běžky je to spíš pro extrémisty. Zapomeňte na strojově upravenou stopu (na stopu co si nevyjedete vůbec). Ale výhledy jsou tam impozantní (škoda, že byla mlha, tak fotky nic moc..)

Bukovel: Taky poměrně nízko. Jedinná sedačková lanovka, co sme potkali. Upravená sjezdovka tak 1 km s trochu nedořešeným dojezdem. Pod lanovkou neupravenej pás s potokem uprostřed a ne moc hustým lesem po obou stranách (docela lahůdka). Fronty žádné. Na den pěkný povození – odpoledne za 35,– HR.

Dragobrat: Tři kotvičky. Na dvě platí stejná celodenní pernamentka za 45,– HR, třetí má svoji (jeden lístek 3 HR). Od horní stanice se dá vyšlápnout na vrchol Stoh a odtud krásným kotlem to pustit dolů. Mírně lavinovej, ale nádhernej padák.. Sjezdovky spíš neupravený, nahoře je zmrzlá „krusta“. Ve spodní části je docela dost možností jízdy v řídkém lesíku.. Je to poměrně vysoko, takže když „neklapne“ počasí, tak se to moc nedá (Ukrajinci vlek pustí, ale vyjet nahoru je boj o život). Cesta od našeho ubytování k vleku byla docela hokna. Lidí moc nebylo. Je to dáno asi hlavně tím, že dostat se tam dá jenom teréním autem, a to už chce tam být ubytován a těch možností tam zas není tolik.. Nějaký ten blábol na závěr:

Všichni žijí srovnáváním tak se taky o něco pokusím. Porovnání se středisky v ČR udělat odmítám. Troufnu si tvrdit, že takový podmínky pro freeride u nás nenajdeme, ale v Čechách v podstatě nejezdím (nepojedete někdo s náma 1.května na Praděd – vleky už jsou mimo provoz, tak tam nejsou žádní lyžaři). Ze Slovenskejch středisek znám Vrátnou. Na jaře občas byly podobný podmínky na Chlebu (údajně lanovka je/bude zrušená). No a porovnávat se středisky ve Francii? Co se týče sněhu samotnýho, tak to asi zase né. I když kotel ze Stohu mě přípomněl padák ve Wars pro rychlostní lyžování. Na druhou stranu, že si člověk může dát v hospodě pivo, většina domorodců se s vámi chce bavit.. no prostě to má svoje kouzlo.. Asi se ptáte jestli se tam vrátím? No určitě jo, už proto, že jsem v bundě našel 50,– HR .. Možná v létě trabantem..

Už by měli být nahrané všechny fotky (kromě pár panoramat, ty doladím co nejdříve), takže kdo chce „výběrové CD“, tak pošlete mejla s vaší adresou, nebo ju napište sem do komentáře, případně brnkněte (602 54 55 66).. Pokud máte něco pro mě, tak se samozřejmě taky ozvěte.. (platí to i pro případ, že by vám tady něco nefungovalo, jak má)

Eliško, ty sem musíš povinně hodit recept na nakládaná rajčata v petroleju!! Vzorek co jsem zakoupil při odjezdu a propašoval k nám zdaleka nedosahoval kvalit „lahůdky první večeře“..